Skalka
Už dlouho jsem se rozhodovala, že si na dvoře za domem založím skalku. Kvetly by tam aspoň nějaké kytičky a potěšilo by to oko i duši.Když jsem celou věc probrala se svým mužem a sousedy, nic nestálo v cestě, abych se pustila do práce.
Měla jsem také dobrou inspiraci. Moje kamarádka byla majitelkou vydařené a kvetoucí skalky už pár let. Nabídla mi, že zjara, až bude po zimě skalku čistit a dávat do pořádku, odrýpne mi několik druhů skalniček, abych měla čím začít. Tak se také stalo. Jadnoho dne jsem měla v chodbě dvě krabice od banánů plné různých druhů skalniček.
Za dva dny byla sobota a já jsem se spolu s manželem pustila do úpravy terénu pro budoucí skalku. Konečně nadešla toužebně očekávaná chvíle a mohla jsem zasadit darované sazeničky. Když bylo dílo hotovo, s uspokojením jsem si ho prohlížela a celou skalku pečlivě zalila. Za dalších několik dnů jsem tam přidala kameny a bylo hotovo.
Každý den jsem zalila zasazené kytičky, aby se ujaly a zazelenaly. Některé vypadaly krásně hned, jiné trochu skomíraly. Byly tam také takové, které vypadaly velmi suše. Zdálo se, že nepřežijí. Za týden už má nová skalka vypadala mnohem lépe. Zalévání se vyplatilo a přineslo své ovoce. Každou květinku jsem pečlivě okopala. Některé se mi ale vůbec nelíbily. Byly to proschlé trsy kdysi kvetoucích fialových a bílých koberců.
Nakonec jsem ztratila trpělivost a vytrhla je a vyhodila. V dalších dnech jsem si všimla, že jiné, značně proschlé kytičky se začaly zelenat.. Možná, že jsem se unáhlila, když jsem vyhodila zdánlivě suché rostlinky.
Ale už bylo pozdě. Musela jsem nad tím přemýšlet. Má trpělivost není moc veliká. Kdyby byl Bůh jako já, kdoví, jak by to s námi lidmi dopadlo. Někdy to s námi taky vypadá všelijak, ale on to nevzdává a stále trpělivě čeká, že se vzpamatujeme.
Autorka: Lenka Malinová
Napište nám (info (at) ac-brno.org)
Pokud nám chcete napsat reakci na článek, nebo máte nějaké otázky, můžete nám poslat e-mail pomocí tohoto formuláře. Po jeho vyplnění a odeslání bude vaše zpráva odeslána.